Velikonoce - proč a jak je slavíme

Velikonoce a od nich odvozené svátky se nazývají pohyblivé svátky, každý rok se totiž mění jejich kalendářní data.

Velikonoční čas začíná s koncem masopustu. Popeleční středa je v liturgickém kalendáři katolické církve začátkem čtyřicetidenního postu, do kterého se však nezapočítávájí neděle. Je tedy vždy 46 dní před Velikonoční nedělí. Velikonoční neděli slavíme vždy první víkend po prvním jarním úplňku (tj. který následuje po rovnodennosti). Týden před ní začíná období, které se označuje jako pašijový týden.

Květná neděle je připomínkou Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma, kde mu byly na cestu kladeny zelené palmové ratolesti a pláště jako symbol úcty. U nás se slaví přinášením "líta" - zeleného stromku ozdobeného pentlemi.

Vrcholem a středem křesťanské liturgie je "slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně". Toto třídení (triduum) začíná večerní eucharistií na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o velikonoční neděli. Svátek Velikonoc je tedy tvořen Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, Velikonoční nocí a Nedělí zmrtvýchvstání.

Nejdůležitější událostí Zeleného čtvrtka je památka poslední večeře Ježíše. Český název je zřejmě chybný přepis z němčiny, kdy se původní greinen (plakat) zaměnilo za grün (zelený).

Na Velký pátek byl Ježíš ukřižován. Na znamení smutku "odletěly kostelní zvony do Říma", proto se nesvolává na bohoslužby zvony, ale dřevěnými klapačkami a řehtačkami.

Bílá sobota je dnem Ježíšova pohřbení, v noci na neděli pak vstal Ježíš z mrtvých. Velikonoční neděle je dnem vzkříšení.

Svátek Nanebevstoupení Páně se slaví čtyřicet dní po vzkříšení Ježíše a je tedy vždy ve čtvrtek. Deset dnů potom, v neděli, se slaví Seslání ducha svatého - Letnice.

Týden po Seslání ducha svatého se slaví Nejsvětější Trojice a za další čtyři dny Boží tělo.

Z čeho je název „Velikonoce“?
Slyšíme v něm slova velký a noc. Před mnoha tisíci lety v Egyptě existovalo malé etnikum - Hebrejové (Židé). Ti po různých peripetiích jedné noci Egypt opustili, protože v něm nechtěli déle vykonávat otrocké práce. Ta noc byla pro Židy tak významná, že jí začali říkat Velká. Tento svátek byl a je tedy úzce spojený s myšlenkou svobody.
Od toho i naše Velikonoce.

O Velikonocích byl v Jeruzalémě ukřižován Ježíš. To však až o několik set let později. V křesťanské liturgii jsou však Velikonoce spojeny především s posledními dny Ježíše Krista, s jeho ukřižováním a vzkříšením.

Zelený čtvrtek
Zeleným čtvrtkem začíná tzv. velikonoční triduum (třídení). Na Zelený čtvrtek se připomínají dvě hlavní události: 1. Ježíšova večeře na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy, ustanovuje tajemství eucharistie a zároveň je zrazen od Jidáše 2. Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí...

Proč je "Bílá" sobota bílá?
Dospělí bývali ve starokřesťanských dobách pokřtěni o vigilii Velké noci, tedy o velké bohoslužbě slavené na památku Kristova vzkříšení v noci z Bílé soboty na neděli Vzkříšení o Velikonocích. Po křtu dostávali neotyté bílé roucho jako znamení nového života či plného odpuštění hříchů. Tento bílý šat nosili po celý týden až do druhé neděle velikonoční, kdy jej slavnostně odkládali.

Velikonoční pondělí
se nazývá také "Pondělí Beránka", na památku toho, co se událo onoho prvního dne po sobotě. Tehdy totiž anděl dodával odvahu ženám, které přiběhly za úsvitu ke hrobu a byly celé vyděšené a zneklidněné, když našly hrobku prázdnou. "Nelekejte se," řekl jim, "byl vzkříšen, není tady!" (Mk 16, 6). A dodal: "Ale jděte … a povězte tuto zprávu apoštolům..."
(Nechme se uchvátit Zmrtvýchvstalým; Jan Pavel II. 2003)

Zdroje:
http://kalendar.beda.cz/kdy-se-slavi-cirkevni-svatky-spojene-s-velikonocemi
http://velikonoce.vira.cz/clanky/proc-nazev-velikonoce-proc-ne-treba-vajickonoce.html
http://velikonoce.vira.cz/Podstata-Velikonoc/pruvodce-velikonocemi/
http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty/Neofita-neofite.html
http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty/Nechme-se-uchvatit-Zmrtvychvstalym-Jan-Pavel-II-2003.html

#Velikonoce