Na letošní prázdniny jsme se všichni moc těšili. V březnu a dubnu nebylo jisté, zda se tábory vůbec uskuteční…

    S velkým nadšením jsme přivítali rozhodnutí MŠMT a MZ o pořádání letních táborů – pobytových i příměstských. Velmi rychle se tábory naplnily – především pobytové, které mají dlouholetou tradici. K těmto táborům patří stanový tábor v Podhradní Lhotě pod názvem Indiánské léto.

    Hned první červencovou neděli se sjelo 38 dětí do indiánské vesnice „Čokan-Nagi“. Děti byly rozděleny do pěti skupin: tři indiánské kmeny – Siuxové, Nanukové a Papajové – a dále dva týmy bledých tváří, Přírodovědci a Tanečnice.
    Indiánské kmeny mezi sebou soupeřily o postup ke „Stromu poznání“. Během celotáborové hry zažily spoustu dobrodružství, hodně se toho také naučily. A velmi důležitá byla spolupráce a vzájemná pomoc v týmech.

    Malí indiáni se naučili tance, zpívali indiánské písně a pobývali v tee-pee. Naučili se poznávat léčivé byliny, ze kterých si vyrobili mastičky, vyráběli také ruční papír. Velmi příjemným zážitkem pro všechny byly večerní táborové ohně s povídáním, písničkami a také čtením příběhů ze života Indiánů, které dětem předčítali jejich náčelníci. Mezi nejoblíbenější aktivity patřily „bojovky v lese“ a stavba přístřešku, děti byly nadšeny také ze všech sportovních soutěží.

    Vyvrcholením celého týdenního pobytu byla v pátek v noci výprava k „Posvátnému stromu“, kde se setkali se starým šamanem, kterého poslal sám Wakantanka. Ten jednotlivé kmeny přijal, zhodnotil jejich počínání a předal jim na památku náramek.
    Přes všechna zvýšená hygienická opatření se tábor dětem moc líbil, svědčily o tom jejich zápisy v kronice a také slzičky při závěrečném nástupu.

    Pobyt ve vesnici „Čokan-Nagi“ velmi rychle uběhl, děti poznaly spoustu nových kamarádů a zažily hodně krásných společných zážitků. Věříme, že nově získané kamarádství bude všechny provázet nejen po dobu prázdnin, ale i během školního roku. Už teď se těšíme na naše potáborové setkání, které se uskuteční 11. až 12. září.

    Děkuji všem, kteří tento tábor připravili. Všem vedoucím, kuchařkám a ostatním pracovníkům tábora a velké poděkování si zaslouží také rodiče za pochopení a spolupráci. Největší poděkování však patří dětem – za to, jak zvládly všechna opatření, a vytvořily tak skvělou táborovou atmosféru. Jsem moc ráda, že jsme tábor společně skvěle zvládli a také si ho užili.

    Autorka je ředitelkou Střediska volného času (SVČ) TYMY.