Mladí lidé se do participativních aktivit týkajících se životního prostředí příliš nezapojují. To vyplývá z dotazníkového šetření, které realizovala Česká rada dětí a mládeže. V rámci tématu aktivity a vlivu mladých lidí v oblasti environmentální politiky jsme zjišťovali, jaké jsou postoje mladých k participaci v otázkách životního prostředí.

    S youthwashingem má v rámci akcí se zastoupením mládeže vlastní zkušenost 18 % mladých lidí. Ve větší míře je tomu u těch, kteří jsou aktivní v organizacích mládeže (30 %) nebo bývali dobrovolníky (25 %). Členové organizací také znají více mechanismů, které mohou politické mechanismy ovlivnit (28 vs. 15 %). Mechanismy, které vedou politiky k dodržování svých slibů zná 15 % mládeže – častěji bývalí členové organizací mládeže a bývalí dobrovolníci (shodně 26 %). Participativní aktivity týkající se životního prostředí se zúčastnilo o něco více mladých lidí ve věku 15–19 let oproti kategorii 24–29 let (22 vs. 13 %). Velké rozdíly jsou opět vidět u dobrovolníků (26 %) a členů organizací mládeže. Zpětnou vazbu ke svým návrhům dostalo 25 % mladých lidí. Zpětná vazba byla zapracována v 48 % případů.

    Mladí se domnívají, že mezigenerační dialog o změně klimatu je nejvhodnější podpořit na sociálních sítích, výukou na školách a dalšími edukativními metodami i pro dospělé. Zmiňované byly často i besedy, akce, kde se generace mohou společně setkávat a také internet a televize jako univerzální informační zdroj pro všechny generace. Pro většinu mladých je to však téma, ke kterému se nedokážou vyjádřit a neví, jak mezigenerační dialog podpořit. Pro některé z nich dialog postrádá smysl, jsou k němu skeptičtí. Důležité pro mladé je, aby si generace vzájemně naslouchaly a respektovali svoje rozdílné názory. Podle mnohých z nich toho však starší generace nejsou schopné a ochotné.

    Mladí se domnívají, že nejlepší způsob, jak přimět lidi s rozhodovacími pravomocemi k zodpovědnosti za klima, je skrze sociální sítě (58 %), ve škole (49 %), při debatách s politiky (38 %) nebo v rámci organizací a spolků (38 %). Ženy ve větší míře věří v sílu sociálních sítí (64 vs. 52 %) a škol (53 vs. 46 %) než muži. Nejmladší věková kategorie také klade větší důraz na sociální sítě (68 %).

    45 % mladých lidí se někdy účastnilo dobrovolnických aktivit v souvislosti s ochranou životního prostředí. Mezi mladými ve věku 15–19 let je to až 52 %.  Ve větší míře je tomu i u lidí žijících na venkově (51 %) a těch, kteří jsou aktivní v organizacích mládeže (64 %). Placené nebo neplacené stáže v zahraničí a placené v ČR se někdy zúčastnilo shodně 6 % mládeže. Více těchto mladých je i v organizacích mládeže nebo mezi bývalými dobrovolníky, a to o cca 5 %. Neplacené stáže v ČR související se životním prostředím se zúčastnilo 14 % mladých. Více je tomu u věkové kategorie 15–19 let oproti kategorii 25–29 let (21 vs. 9 %). Neplacené stáže nejsou příliš populární hlavně v Praze, účastnilo se jich pouze 7 % mládeže. Více těchto mladých je i v organizacích mládeže (34 %) nebo mezi dobrovolníky, především těmi pravidelnými (31 %).

    Zájem o dobrovolnické akce by dle mladých lidí zpřístupnila lepší informovanost a propagace. Mládež by také ocenila odměnu za vykonanou práci a konání akcí na více místech po republice. Z výsledků šetření vyplývá, že mladí lidé se participace v oblasti životního prostředí příliš neúčastní. Věří ale, že sociální sítě jsou dobrým prostředkem k ovlivňování lidí s rozhodovacími pravomocemi v oblasti klimatu. Pozitivní zprávou také je, že téměř polovina mladých lidí v České republice se někdy zúčastnila dobrovolnických aktivit v oblasti životního prostředí.

    Výzkum proběhl v rámci 9. cyklu strukturovaného dialogu s mládeží (EU co-funded), jež se v současnosti věnuje tématům zelené udržitelné Evropy a inkluzivní společnosti. Česká republika v současnosti předsedá Radě EU a spolupodílela se na výběru těchto témat. Do tohoto procesu byla zapojena i Česká rada dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno na 1001 respondentech v reprezentativním vzorku mladých ve věku 15–29 let. Sběr dat metodou kvótního výběru zajišťovala agentura KANTAR CZ.

     

    Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořeného programem Erasmus+.

    Více informací k participaci mladých naleznete v sekci participace na webu Youthwiki – online: https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki.

    Autor