Sociální vyloučení v České republice očima mladé generace
Mladí lidé jsou čím dál tolerantnější vůči etnickým a národnostním menšinám. Vnímají ale zároveň jejich sociální vyloučení v České republice, které by se podle nich mělo více řešit na politické úrovni. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže, která byla realizována na vzorku 1000 respondentů ve věku 15–29 let. V rámci šetření jsme zjišťovali postoje mladých k sociálnímu vyloučení v České republice.
V rámci tématu sociálního vyloučení nás zajímalo, jak se mládež staví vůči různým etnickým, národnostním, náboženským či sexuálním menšinám, dále také lidem závislým a nemocným AIDS. Výsledky jsme porovnali s údaji z roku 2020, kdy jsme se dotazovali na stejnou otázku v rámci výzkumu Hodnoty mladých.
Mladí lidé jsou vůči zmíněným skupinám lidí tolerantnější než v roce 2020. Jejich potřeba distance se snížila především ve vztahu k etnickým a národnostním menšinám. K největšímu poklesu došlo u Romů, muslimů a přistěhovalců, a to o 13–18 %. Můžeme v tomto ohledu mluvit o snížení míry rasismu a xenofobie mezi českou mládeží. Zároveň mladým méně vadí lidé s AIDS, alkoholici a drogově závislí. U ostatních skupin k výrazným změnám nedošlo.
Mladí lidé silně vnímají problematiku sociálního vyloučení v České republice. Největšímu počtu z nich připadají vyloučeni například bývalí vězni nebo mladiství delikventi (64 %), dále přistěhovalci a cizí dělníci (61 %). Problémy vnímají i u příslušníků etnických a kulturních menšin a lidí s psychickými problémy a poruchami (54 %). Problematicky jsou mladými vnímáni i lidé s nízkými příjmy a vzděláním, sexuální a genderové menšiny a lidé se zdravotním znevýhodněním. Naopak mladí lidé obecně a obyvatelé venkova nejsou v tomto ohledu vnímání příliš kriticky. Ani osoby žijící na venkově sebe jako vyloučené nevnímají ve větší míře. Mladí lidé se sociálním znevýhodněním či zdravotním znevýhodněním se naopak staví k jednotlivým položkám ve větší míře kritičtěji. Především vnímají jako sociálně vyloučené častěji lidi se zdravotním znevýhodněním, s psychickými poruchami, příslušníky etnických menšin, obyvatele venkovských oblastí nebo lidi s nízkým vzděláním nebo příjmy. Větší míru sociálního vyloučení u zmíněných skupin lidí vnímají i sexuální menšiny nebo lidé z etnických menšin.
Z výsledků vyplývá, že nejvíce jsou vybrané skupiny lidí vnímány jako vyloučené v rámci zaměstnání a jeho udržení a v přístupu k bydlení. Naopak zdravotní péče je podle mladých dostupnější. Lidé žijící ve venkovských oblastech jsou v souhrnu vnímáni jako nejvíce vyloučeni. Toto zjištění je v rámci analýzy překvapivé, protože nekoresponduje s obecným vnímáním sociálního vyloučení v předchozím grafu. V rámci něj jsou totiž venkované mladými lidmi nahlíženi jako nejméně vyloučeni. Při konkrétnějším dotazování tedy respondenti mění názor. Nedostupnost služeb se v tomto ohledu ukazuje být jako zásadní překážka. Nejméně vyloučeni v uvedených kategoriích jsou podle mladých sexuální a genderové menšiny.
Přestože mají dotázaní rozdílné postoje k sociálnímu vyloučení vybraných skupin lidí, většina podporuje začleňování všech jmenovaných. Mladé lidi a obyvatele venkovských oblastí by měl český stát podporovat a pracovat na jejich začleňování. S tímto tvrzením souhlasí 71 respektive 70 %. Největší podporu mají lidé se zdravotním znevýhodněním (79 %) a lidé s psychickými problémy a poruchami a (73 %). Naopak přistěhovalci a cizí dělníci (56 %), příslušníci etnických a kulturních menšin a bývalí vězni či mladiství delikventi (63 %) jsou mladými lidmi podporováni v sociálním začlenění menší měrou. Jsou sice považováni za sociálně vyloučené, podporu v sociálním začlenění mají však nižší. V případě vězňů a delikventů to může být tím, že jejich vyloučení považují mladí lidé například za osobní selhání či zodpovědnost, a podporu si tím pádem dotyční nezaslouží. U přistěhovalců se nižší zájem o začlenění dá vysvětlit cizím občanstvím těchto lidí a přechodností jejich pobytu v zemi.
Z výsledků šetření vyplývá, že mladí lidé jsou čím dál více otevřeni jiným skupinám lidí a nevadí jim mít je ve své blízkosti. To poukazuje na pozitivní trend mezi dnešní mládeží. Mladí také silně vnímají problematiku sociálního vyloučení v České republice. Za nevíce vyloučené považují přistěhovalce a cizí dělníky nebo mladistvé delikventy a bývalé vězně. Politika sociálního začleňování by se ale měla nejvíce změřit na lidi se zdravotním znevýhodněním či psychickými problémy. Oblasti, ze kterých jsou podle mladých lidé vyloučeni, jsou především zaměstnání a také bydlení, což koresponduje s přetrvávající krizí bydlení v České republice.
Údaje z článku jsme poskytli i do databáze národních politik Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Na webu najdete informace k státní podpoře sociálního začleňování.
Více online: https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview
