S Velikonocemi si spojujeme mj. barvení vajíček. V debrujárském klubu Cerekvice vajíčka nebarvili, ale díky nim si vyzkoušeli řadu zajímavých pokusů, například s vajíčky ve slané vodě a v octu. „Porovnávali jsme tři vajíčka ve vodě a zjišťovali, které z nich je starší. Také jsme zkoušeli postavit vajíčko na špičku nebo jak hodně toho vajíčka unesou,“ lze se dočíst v jednom z předvelikonočních zápisů na webu Asociace malých debrujárů ČR.
Svátky
Maškarní průvody z Únětic, Roztok u Prahy a pražského Suchdola se sešly 15. února 2014 na Holém vrchu. „Pošestnácté tak místní navázali na tradici masopustních oslav mezi dvěma postními obdobími Vánoc a Velikonoc,“ uvedl svoji fotoreportáž nazvanou „Out of focus – V maskách“ na webu časopisu Respekt fotograf Matěj Stránský. Na jeho snímky odkazují i internetové stránky Sdružení Roztoč, jež se na udržování tradičních lidových slavností včetně zmíněného Masopustu programově zaměřuje.
Jak prožívali naši předkové na vsi Vánoce zhruba před sto lety? To se můžete dozvědět například ve skanzenech.
V Čechách, které mají pověst neateističtějšího státu EU, mají Velikonoce takový neslaný nemastný průběh – alespoň navenek. Lidové tradice se udržují jen regionálně, v pátek je pracovní den, víkend jako každý jiný, a ten jeden den „svátku“ navíc vlastně nestojí za řeč. Snažím se pro sebe s takovým pojetím bojovat a vytvářet si vlastní prostor pro jiné prožití tohoto času, mimo jiné tím, že si posledních pár let beru na Velký pátek dovolenou.
Jsou Velikonoce, se svým příběhem o osamění, bolesti a smrti, který přesto nemá špatný konec, většině českých obyvatel skutečně tak vzdálené a cizí?