Několik tisíc dětí v Česku je v exekuci.
Často jde o děti z chudých poměrů, jejichž rodiče mají sami zkušenost s předlužeností. Až 20 tisíc dětí u nás žije mimo standardní bydlení. Ročně také přibývá případů dětí závislých na drogách. Jedinci s těmito zkušenostmi mají podle odborníků jasně ztížený start do dospělého života. Doplácí na to celá společnost, které přichází o mladé talenty. V rámci řešení chybí sociální bydlení i větší podpora sociální práce.
Exekuce v rodině, nevhodné bydlení, ale i nižší šance na to, že vystudují vysokou školu nebo že si v budoucnu najdou dobré zaměstnání – takové znevýhodnění mají oproti svým vrstevníkům děti a mladí lidé ze sociálně slabšího prostředí. Vedle materiální deprivace obvykle zažívají i deprivaci sociální, objevují se tak i psychologické problémy. Česká republika proslula tím, že tyto děti velmi často posílá do ústavní péče. Podle odborníků by stačilo posílení sociální práce a přijetí zákona o sociálním bydlení.
Život na ubytovně nebo v jiném nevyhovujícím bydlení představuje první ze stigmat v životě chudého dítěte.
“Děti z ubytoven často tvoří skupinu jen v rámci ubytovny, bez šance kontaktu s vnějším světem. Složité podmínky bydlení přináší dítěti permanentní stres, nemá možnost odpočinku, nemá žádné soukromí. To má za následek i omezenou nebo dokonce nemožnou přepravu do školy a školní neúspěchy. Do služeb jako nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nebo i do ulic si chodí děti v podstatě odpočinout. Naši pracovníci jim v terénu poskytují tzv. první pomoc. Řeší s nimi i důsledky toho, když budou utíkat k drogám a jiným experimentům. Klientů je ovšem stále více než služeb, to se bohužel nemění,” vysvětluje Martina Zikmundová z České asociace streetwork.
Podle nedávného průzkumu Charity ČR navíc mladí lidé, kteří v dětství trpěli materiální deprivací, k ní z 36 % inklinují i v současnosti.
„Významně více jsou ohroženi chudobou mladí lidé, jejichž rodina se musela někdy zadlužit, pocházejí z neúplné rodiny, jejich rodiče byli nezaměstnaní či se jejich rodina musela často stěhovat. Nějaká forma chudoby ohrožuje více než pětinu (22 %) Čechů a Češek mezi 18 a 30 lety. Asi třikrát častěji jsou ale chudobou ohroženi ti, kteří pocházejí z chudé rodiny, než ty, jejichž rodina problémy neměla. Tohle znevýhodnění jde do jisté míry překonat vlastním vzděláním. V Česku je ale problém, že děti z chudých a méně vzdělaných rodin se málokdy dosáhnou vyššího vzdělání. Chudoba se tím reprodukuje mezi generacemi,“ uvádí Daniel Prokop, sociolog Fakulty sociálních věd UK a společnosti MEDIAN, který se zabývá problematikou chudoby v Česku.
To potvrzuje také Evropská síť proti chudobě, podle které by částečné řešení přineslo stále odkládaný zákon o sociálním bydlení. „Základním předpokladem pro zajištění vhodných podmínek pro výchovu dítěte v rodině je střecha nad hlavou. Na její absenci doplácejí nejen děti, které žijí v otřesných podmínkách ubytoven a azylových domů, ale vlastně my všichni. Navíc jde část dávek do rukou obchodníků s chudobou a dluhy,“ varuje Karel Schwarz z Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení v ČR.
Podle odborníků představuje velký problém také to, že v případě exekučních srážek přichází pracující rodina o daňový bonus určený na péči o dítě. „Daňový bonus na děti je plně exekuovatelný bez ohledu na výši příjmu. To je bohužel další negativní faktor, který vede k preferenci nelegálního zaměstnání,” uzavírá Radek Hábl z Agentury pro sociální začleňování a autor Mapy exekucí s tím, že další reprodukce chudoby představuje zátěž pro celý sociální systém, a tudíž i ekonomiku jako takovou.
Tuto tiskovou zprávu společně vydávají:
Česká asociace streetwork
Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení v ČR
Radek Hábl, odborník na dluhovou problematiku z Agentury pro sociální začleňování a autor projektu Mapa exekucí
Daniel Prokop, sociolog z Fakulty sociálních věd UK a agentury MEDIAN
