Dlouhá cesta k monoxylu aneb Jak se staví loď; Tradičně netradiční čas dětí z DD v Krompachu; ProRock už podesáté; Projekt práce s mládeží na památných místech v ČR. Tak zní názvy jen některých článků, které si můžete přečíst v poslední Arše loňského ročníku. Jen na hlavní téma čísla – Netradiční aktivity pro děti – se tu sešlo hned několik zajímavých příspěvků.
Archa
Dnešní děti si už vlastně ani neumějí hrát – a pokud, tak spíše jen povrchně. Když se člověk podívá z okna, nevidí tam děti, jak si hrají; místo toho, aby po škole vyrazily někam ven a tam si s kamarády hrály, sedí u počítače… Mimo jiné i tato slova zazněla v neformální debatě, k níž se sešli dva zkušení praktici zběhlí ve vedení dětského kolektivu – ekopedagog Martin Kříž (ZS Morava) a Jan Burda, předseda o. s. KADET. Záznam jejich rozmluvy na téma Nebýt jen „kroužkem, kde si děti hrají“ přináší kromě dalších článků z prostředí dětských a mládežnických sdružení šesté číslo letošního ročníku zpravodaje Archa.
„Neříkejme tomu kraje, to zní až moc úřednicky. Vzniknou mikrosvěty, ve kterých nebude vzácnost mít opravdového kamaráda. V nejlepším případě ukážeme dětem, že musí být samy sebou, aby mohly žít s druhými na stejném území,“ přibližuje Marie Molková – Hromča v úvodníku nazvaném „Vnímání“ téma sedmého čísla Archy: jsou jím krajské rady dětí a mládeže. Kolik jich je a kde všude fungují? V Arše najdete jejich přehled spolu s potřebnými odkazy na internetové stránky a většinou i se základními kontaktními údaji. U těch krajských rad, které jsou členkami národní „střešní“ organizace – České rady dětí a mládeže (ČRDM) – je připojeno o každé z nich i pár odstavců navíc.