Vlašimská záchranná stanice nedávno přijala orla mořského, který byl vážně postřelen někde v okolí Pacova. Případ vyšetřuje policie. Střelba na zvířata, která nespadají do kategorie lovné zvěře, je trestná pro všechny bez výjimky. Obzvlášť, když se jedná o kriticky ohrožený druh, kterým je i orel mořský Počty postřelených zvířat v záchranných stanicích neubývají. V loňském roce bylo Národní sítí záchranných stanic, kterou koordinuje Český svaz ochránců přírody, zaevidováno 43 postřelených volně žijících zvířat. Od počátku roku 2024 je orel již dvanáctým postřeleným ptákem, který bojuje o život v záchranné stanici. Dne 10. března 2024 byl nalezen v Dobré Vodě u…
Archiv autora: Petr Stýblo
Zdivočelý holub je v očích části veřejnosti velmi kontroverzní zvíře. Naše legislativa ho navíc nepovažuje za volně žijícího živočicha. Tedy by mu ani neměly pomáhat záchranné stanice, pokud se ocitne v nouzi. Jenže: odepřete pomoc zvířeti jen proto, že se narodilo ve špatném hnízdě. Celkem 29 záchranných stanic Národní sítě pomoc zdivočelým holubům v nouzi poskytuje, z toho 12 pravidelně. Za loňský rok jich přijaly přes 2200 a jen v Praze to bylo 1446 holubů *). Zároveň ochránci přírody opakovaně upozorňují na kruté praktiky oficiálního hubení městských holubů. Holubi, kteří s námi žijí ve městech, jsou potomci holubů skalních, kteří…
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) na počátku prosince vyhlásil kampaň nazvanou „Vytvořme jim Na Skřivánku místo pro život“. Jejím cílem je shromáždit do veřejné sbírky 3,5 milionu Kč a vykoupit za ně mokřadní lokalitu Na Skřivánku na Vysočině. Zatím lidé darovali 1,3 milionu Kč. Zbylou částku je nutné sehnat do května tohoto roku. Více informací je na: https://skrivanek.mistoproprirodu.cz Velmi rozmanité území Na Skřivánku s prameništi, potůčky, vrbinami i starými stromy o rozloze 8 ha má pro přírodu obrovský potenciál. Nejen, že umí zadržet v krajině tolik potřebnou vodu, ale je i domovem řady vzácných druhů zvířat i rostlin. Ochránci přírody…
Rok 2023 byl pro záchranné stanice ve všech směrech rekordní. Nejen že se významně zvýšil celkový počet přijatých zvířat v nouzi, ale zvýšil se i počet přijatých vzácných druhů – jako třeba orlů mořských. Těch letos záchranné stanice přijaly třicet. O neobvykle velkých počtech rorýsů či netopýrů, kterých Národní síť záchranných stanic letos přijala o stovky více než kdykoliv v minulosti, jsme již informovali. Zvýšil se i celkový počet přijatých zvířat – dosáhl čísla 32 000. Zajímavé je, že významně vzrostl i počet vzácnějších druhů, a to i vrcholových predátorů, jakými jsou například orli mořští. Těch letos záchranné stanice přijaly 30.…
Počet handicapovaných zvířat přijatých do záchranných stanic ke dni 12. 12. 2023 činí 31 473. Jde o historický rekord. Není to však důvod k oslavám. Finančních prostředků nutných pro kvalitní pomoc zvířatům v nouzi se v důsledku obrovského počtu zvířecích pacientů nedostává. Zachrání to Ježíšek pro zvířata? „V letošním roce jsme zaznamenali významný nárůst počtu zvířat přijatých do našich záchranných stanic. Současně se výrazně zvýšily náklady spojené s péčí o ně – stoupají výdaje na pohonné hmoty pro přepravu zvířat, energie pro provoz stanic, krmení a léky nezbytné pro uzdravení a rehabilitaci zvířat,“ uvedl Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody…
Ve čtvrtek 5. října 2023 začíná Zemská výstava starých odrůd ovoce v Olomouci. Přijďte si prohlédnout Českou pochoutku, vyhlášenou Starou odrůdou roku pro rok 2024. Český svaz ochránců přírody připravil v pavilónu B na výstavišti Flora Olomouc pestrou přehlídku více než 100 starých odrůd jablek a hrušek. Výstava potrvá do neděle 8. října. Starou odrůdu roku jsme letos vyhlásili poprvé. Pomologická komise vybrala Českou pochoutku, krásnou původní českou odrůdu jabloně. V roce 1872 ji vyšlechtil nadšený pomolog Josef Eduard Proche. Odrůda plodí menší jablka, která mají typický, protáhlý zvonkovitý tvar „ovčí hubičky“. Jsou polosladká, šťavnatá, osobité chuti. Přijďte se seznámit.…
V České republice se ve vaječném průmyslu každoročně usmrtí 12 milionů jednodenních kohoutků – jenom proto, že kohouti vejce nesnášejí, a tak jsou prostě v tomto byznysu zbyteční. Nyní se mluví o zákazu takového zabíjení. Podobný zákaz už přijalo Německo. Jenže tito kohoutci jsou dnes hlavní potravou masožravých pacientů záchranných stanic. Léčené poštolky, oba druhy kání, puštíci, kalousi i další sovy, bílí i černí čápi, ale třeba i ježci nebo lasicovité šelmy jich ve stanicích ročně spotřebují 3 milióny. V zoologických zahradách jich zvířata zkonzumují odhadem 2 milióny. Pokud k zákazu dojde, některé záchranné stanice horko těžko nahradí kuřátka myškami,…
Rorýs obecný už dávno vyměnil štěrbiny ve skalách za dutiny ve stěnách panelových domů. Ve městech se mu daří dobře. Dokud nenastanou vedra. Pak se dutiny v domech často rozpálí tak, že mladí rorýsi z nich radši vyskáčou, než by se upekli. Pokud mají štěstí, přežijí pád na zem a skončí v záchranných stanicích. V loňském roce přijaly záchranné stanice 436 mláďat chráněných rorýsů. V tomto roce zatím 34, ale teď nastává smršť! A péče o malé rorýse je velmi náročná… Pokud najdete na zemi malého rorýse, vždy ihned volejte záchrannou stanici (www.zvirevnouzi.cz) či dispečink Národní sítě záchranných stanic (774…
Je u nás zvykem, že kácení dřevin se povoluje „do konce března“. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) upozorňuje, že termíny kácení dřevin (když už je to opravdu nezbytné) by se měly odvíjet od reálného stavu přírody a možného ohrožení jejích hodnot, ne od nějakých předem daných, mnohdy i nesmyslných, dat. V České republice se traduje, že kácení dřevin v tzv. vegetační sezóně je zakázané. Vegetační sezóna se obvykle definuje rozmezím počátek listopadu (vzácněji října) až konec března. Tato představa je mylná hned z několika důvodů – legislativního, biologického i obecně „ochranářského“. Co přesně praví legislativa? Ve vyhlášce č. 189/2013 Sb., která podrobně řeší…
V přírodě se rodí první mláďata. Není to žádný důsledek oteplování, je to zcela přirozený proces. V záchranné stanici v Huslíku přijali na začátku února hned dva zaječí novorozence, v Bartošovicích jednoho. Ve všech případech je lidé ukradli jejich mámám. Rovněž ke dvěma selátkům prasete divokého nyní vyjížděla Pražská zvířecí záchranka, jedno pruhované prtě přijali ve stanici v Makově. Na rozdíl od zajíčků se selata mámám opravdu ztratila a bez pomoci odborníků by určitě nepřežila. „Malí zajíčci se nezachraňují, naši pomoc nepotřebují. Když klidně leží, jsou v pohodě a čekají na mámu, která k nim přijde až po setmění,“ desítky…